Češi na Tahiti


Emanuel Jan Hajný

Životopisná data E. Hajného

1891 narozen ve Žďáru nad Sázavou č.p. 253 (27.12.1891). Rodiče: otec Emanuel Hajný, měšťan ve Žďáře, syn Františka Hajného, obchodníka ve Žďáře, matka Róza, dcera Jana Kratochvíla, obchodníka v Novém Veselí.
1910 po absolvování měšťanské a obchodní školy nastoupil vojenskou službu u 3. pluku c. k. Tyrolských myslivců jako jednoroční dobrovolník.
1911 zaměstnán v Praze a Plzni u různých firem jako korespondent.
1912 česko-ruský korespondent v Moskvě u firmy Farbwerke J. Kornel a Mandel.
1914 podnikl studijní cestu na Sibiř, do Japonska, Číny a Austrálie, kde jej zastihla válka.
1914 vstoupil jako dobrovolník do australské armády (27.12.1914), z té přešel na soluňské frontě do srbské armády a 4/1918 do čs. legií ve Francii (stř. pl. č. 22), kde při přeložení do zálohy dosáhl hodnosti nadporučíka (v čsl. legiích 25.7.1917 - 31.12.1919).
1919 nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí (8.12.1919).
1922 jmenován kapitánem v zál.
1923-1926 vicekonzul pověřený správou generálního konzulátu Republiky československé v Sydney.
1928 sňatek s Marií Skalickou (*14.3.1904 ve Vodňanech), dcerou Bohuslava Skalického, továrníka (17.1.1928).
1928-1938 konzul na generálním konzulátu v New Yorku (službu nastoupil 6.2.1928).
1938 zůstává ve Spojených státech. Konzul Československé republiky v Clevelandu.
1946 od července do listopadu působí na velvyslanectví ČSR ve Washingtonu.
1946 prosinec - jmenován generálním konzulem v Hamburku. Byla mu propůjčena vojenská hodnost plukovníka pěchoty. Mimo dalších povinností měl na starosti řízení přísunu hmotné pomoci z hamburského přístavu do ČSR v rámci UNRRA.
1948 březen - po únorovém převratu rezignoval na svou funkci a zůstal v zahraničí.
1948 červen - formálně propuštěn ze služeb MZV.
1949 odsouzen ke ztrátě majetku v ČSR.
1949 působí v československých emigrantských organizacích.
1972 listopad umírá v New Yorku.

Vyznamenání

1917 srbský řád Bílého orla V. stupně, řád sv. Sáva V. stupně a rumunská hvězda V. stupně
1919 čs. revoluční medaile
1921 čs. válečný kříž
1947 udělena čs. medaile Za zásluhy I. stupně

 

Vizitka E. Hajného a pozvánka na recepci v Bílém domě v r. 1937