Přistěhovalci

Benáček Jan, nar. 16.5.1902 v Třebíči, +1938 pochován v Pirae, příjezd na Tahiti v r. 1925.
Blažek Václav, přijel na lodi s Františkem Jeřábkem dne 23.října 1925.
Bother Martin, později Nova Kaledonie
Brejník František, hosp. adj. v Bučanech na Slovensku, dříve bytem na Kladně, Floriánova 254., nar. 1900, příslušný do Brníkova u Roudnice n.L., Kamarád Františka Ceského, spolu odjeli do světa. Odjezd naplánován na 10.11.1928 z Marseille lodí El Gantara. Putoval kolem světa, v roce 1926 pracoval na Makatea odkud odjel na Novou Kaledonii.
Brož Josef 27.10.1872 - 5.6.1950 , švec - čs.legie ve Francii (rota Nazdar), zůstal ve Francii, prý byl na přelomu 20tých a 30 let na Tahiti (snad cestou kolem světa) a pak se vrátil do Francie.
Březovský (bývalý legionář), příjezd 1926.
Cukr Josef, příjezd 1927, později Nova Kaledonie
Čáp František z Bma , na Tahaa. Příjezd v r. 1925.
Čápová Marie, manželka. Příjezd v r. 1925.
Čechák Vladimír, stolař z Velkého Týnce, příjezd 1925, naturalizovaný r. 1929
Český František, nar. 1901 na Kladně, 25.10.1925 se dotazovala dopr. spol. Cie gen. transatlantique, zda může Českého dopravit na Tahiti. Cesta byla naplánována na listopad 1928 společně s Brejníkem a Rytinou.
Došek František, uzenář v Papeete, příjezd 1929.
Duchek Jan, 1928
Ellbogen, příjezd 1926.
Faragel Adam
Fabian Miroslav, přijel 1926, zemřel 4.9.1953 a je pochovan na Uranii v Papeete.
Fischl, příjezd 1925.
Hanák František z Koryčan, 1933 přijel k Čápům na Tahaa.
Hartman Josef, zámečník. Byl na Tahiti již koncem r. 1925, kdy píše udavačský dopis na Řivnáče.
Hejl Vilém, příjezd 1927
Hladík Jindřich, šéf společnosti Markézy, do Oceánie jezdil jen příležitostně. Jeho praktiky hodnotilo MSP jako zločin proti vystěhovaleckému zákonu.
Horký František, příjezd 1926, Markézy
Hošek Jaroslav, příjezd 1926.
Hubáček František, přijeli v roce 1925
Hubáčková Božena (zemřelá XI.1932)
Hubáček František, Jaroslav, Zdeněk, synové.
Šimůnek František, její otec (zemřel brzo po ní, v listopadu nebo prosinci 1932.)
Hubáček Zdeněk
Hubáček Jaroslav
Hubáček František ml., vrátil se domů
Hucl Jindrich, příjezd 1925, působil na Bora Bora a Makatei.
Huclová Anežka, roz. Knížková, manželka, příjezd 1938
Hušek Josef, původně bankovní úředník z Hradce Králové, býv. úředník jedné čs. banky v Berlíně, v březnu 1925  se pokouší založit plantáže v údolí Papenoo, v říjnu 1925 po odchodu Řivnáče účetní u Cie des phosphates. naturalizován r. 1928. Hušek a Hladík prý poukazovali na špinavé praktiky Řivníčovy už koncem r. 1925. Hušek se zastal Otčenáška, aby byl přijat do práce. Hušek pracoval pro J. Hladíka (vzhledem k místu narození i vzhledem k povolání pravděpodobně byli s Hladíkem staří známí) na Nuku Hiva.
Byla to jen shoda jmen, že v r. 1925 se chystal spolu s Českým a Brejníkem na Tahiti i obchodní příručí ze Žižkova, Bohuslav Hušek (nar. 4.4.1901 ve Zdicích)? Tento při výslechu na policii 23.10.1925 uvedl, že jeho teta měla známost s Řivnáčem, ze sňatku však sešlo a stejně tak sestra jej varovala před Řivnáčem, že není spolehlivý. Po výslechu se rozhodl, že od cesty upustí. Byli-li oba Huškové příbuzní, odtud pak může pramenit nenávist Josefa Huška k Řivnáčovi.
Irain František, úředník z Líšně, přijel s Jeřábkem 23.10.1925.
Jaroš Hynek (holič), příjezd 1926.
Jarošová Stanislava (ze Šlapanic), manžel Hynek byl lehkomyslný hochštapler, byl na ni hrubý a snad ji nutil k prostituci (v roce 1926 spáchala ve věku 22 let sebevraždu). Je pochována na hřbitově Urania v Papeete.
Jaroš Karel, příjezd 1926
Jaroš Václav, syn
Janoušek Fr., pozdeji Nova Kaledonie
Jeřábek František, nar. 11.9.1886. Přijeli na Tahiti 23. října 1925. Vzápětí (1.11.1925) s Řivnáčem a Matějcem založil spolek Čechoslováků. Jeřábek se stal jeho prvním předsedou. Rodina žila na Raiatea (opakovaně), Bora Bora, Huahine, Vánočním ostrově a Tahiti. V roce 1948 sevrátili do vlasti.
Jeřábková Marie, manželka
Jeřábková Vlasta, dcera
Jaroslav syn, narodil se 1930 na Raiatea.
Jeřábek Otmar, kolář, bratr Františkův (?). Přijel r. 1925. Rodina žila na Tahiti (naturalizován 1932)
Jízdný Vincenc, kovář, přijel 1925, později Nová Kaledonie
Kačerek Fr., později Nova Kaledonie
Kittrick Bob natural. 1930
Klima Rudolf "monsiéur Sakra" přijel 1929
Košík František, příjezd 1926.
Krejčí Antonín, příjezd 1927, Markézy, později Nova Kaledonie, potvrdil, že je Hušek nutil psát chvalozpěvné dopisy
Krejza G. a J., bratři. Přijeli r. 1925.
Krejzová Eliška, přijela 1925.
Křenovský (major)
Krupička František, zedník, přijel s Jeřábkem 23.10.1925.
Krupičková Olga, manželka
Kovařík Antonín, připlul 18.6.1925, naturalizovaný r. 1932.
Matějka
Matějková, přijeli s Jeřábkem možná sejedná o stejné osoby:
Matějec, snad z Unhoště, ředitel průmysl. závodů na Žižkově, Cimburkova 28. Cestovní pas obdržel 17.7.1925. V říjnu píše policie, že jmenovaný již odcestoval.Společně s Řivnáčem a Jeřábkem dne 1.11.1925 založil spolek Čechoslováků. Stal se místopředsedou Spolku.
Matějcová
Mervart František, příjezd 1926, naturalizovaný 1930
Mervartová Anna, roz. Nicová, natural. r. 1930.
Mervart Václav, syn asi 10 let, Nuku Hiva, odjeli do Austrálie
Müller Karel nar. 25.12.1903 z Bma, řezník, přišel mezi prvními r. 1925.
Mužík Jindřich, zedník, příjezd 1925.
Mužík Emanuel, bratr, příjezd 1925
Němec Karel, příjezd 1927, vrátil se brzo domů
Otčenášek Jaroslav z Žerůvek (z Chválkovic?), údajný legionář od Zborova, pro často používané slovo hovno mu říkali "monsiéur ovno". Byl na Tahiti již počátkem r. 1925. V březnu 1925  se pokouší založit plantáže v údolí Papenoo. Měl osobní spor s Řivnáčem, údajně mohl za to, že jej nechtěl přijat do práce p. Marsillac, protože on s tím nesouhlasil.. Bylo zapotřebí vlivu p. Huška, aby jej přijali.
Pánek Rudolf, předseda spolku Čechoslováků v Oceánii, příjezd 1925.
Pánková Anna, manželka
Pánek Josef, příjezd 1927
Pánek František z Brna, byl na Tahiti již poč. roku 1925. V březnu 1925  se pokouší založit plantáže v údolí Papenoo. Později na Bora Bora a na ostrově Tupai. V r. 1947 se vrátil do ČSR.
Pánek Rudolf, nejstarší (otec výše jmenovaných), příjezd 1925
Pánková Olga, dcera Rudolfa Pánka, učitelka a ředitelka školy, žije na Tahiti dodnes
Papírník, přijel s Jeřábkem, úředník
Papírníková
Pokorný Oldřich, příjezd 1926
Pokorná Olga, manželka
Prokop Josef,  přijel r. 1925, v r. 1926 na ostrov Raiatea, poté na Tuamotu, Fidži.
Přívětivý Leopold (Polda), přítel Richtrův a Čápových,?, Bohatá vdova Američanka si ho chtěla vzít a koupila mu lodní lístek do USA. Polda lístek prodal a jel domů druhou stranou zeměkoule. Byl na Tahiti již koncem r. 1925, kdy píše udavačský dopis na Řivnáče.
Raba Josef z Vodňan, tesař, jeho odjezd je zapsán v městské kronice Vodňan 27.2.1925. Již v březnu 1925  se pokouší založit plantáže v údolí Papenoo, později (od k. r 1925) působil na Raiatea. Později odjel asi do Maroka
Richter Karel, přijel začátkem 1925 s Přívětivým a manželi Čápovými, později vrátný v bměnském rozhlase.
Řivnáč Miloš Ing. (+ 1941). Před říjnm 1925 odešel od Cie des Phosphates.Podle udání Hartmana, Otčenáška a Přívětivého se vydával za zástupce ministerstva soc. péče, či marseillského konzulátu. Jeho přítelem prý byl poslanec Slavíček. Sloužil prý u říškoněmeckého trénu. Lákal jidi na půdu a místo toho jim nabízel práci u fosfátové společnosti, od níž za zprostředkování jednoho kusu dostával provizi 500 fr. Našel-li někdo zaměstnání mimo jeho svolení, znemožnil jej tím, že dotyčný je bolševik, varoval zaměstnavatele jako úřední osoba čsl. republiky. Poté, co začal být odsuzován Huškem a Hladíkem, založil z nově příchozích spolek - 18 lidí z 33 přítomných - to bylo 1.11.1925. Řivnáč se stal jednatelem. Zástupci spolku Řivnáč, Matějec a Jeřábek šli do fosfátové společnosti, aby nepřijali žádného Čecha, který neprojde přes ně. Řivnáč s Jeřábkem úd. (1925) pronajali močály na Raiate a nutili tři Čechoslováky, aby tam na ně pracovali a podvedlil je.
Rytina František, krejčí z Českého Brodu, bytem č.p. 535, nar. 24.2.1885 v Mandricidu, přísl. Č.Brod. Vyučil se v Drážďanech a až do r. 1912 pobýval v cizině (naposledy v Anglii). Odjížděl společně s Českým, Brejníkem a Huškem koncem r. 1925, 1927 odešel na Novou Kaledonii, později návrat domů.
Rytinová, manželka
Sameš Josef, příjezd 1926, Nuku Hiva Markézy , natural. 1930.
Samešová Marta, manželka
Sedláček Jaroslav, nar. 6.7.1902 v Kamenici nad Lipou , bytem Brno-Židenice 2.11.1925 vyplnil sčítací lístek pro vystěhovalce a uvedl jako cíl ostrov Tahiti. Jestli skutečně odjel, není známo.
Skoumal Josef, Brno, příjezd 1926
Šanta, příjezd 1927
Štěpán Josef, od Kolína. Příjezd 1925
Štěpánek Antonin, Nová Kaledonie (kolotoč)
Tepiš Skalnic Josef, vídeňský Čech,
Tříska Josef, z Bzence, odjel v květnu 1925 dle Brejníkovy výpovědi, v roce 1926 byl na Makatea
Uhliar Martin, pozdeji Nova Kaledonie
Uher Engelbert, bývalý hospodářský úředník čs. armády, příjezd 1927.
Uhrová z Bma, jeho manželka
Vaclavek František, betonář, i s rodinou, přijel s Jeřábkem r. 1925.
Václavková Marie, manželka.
Václavík z Opočna, obchodník v Papeete, přijel 1925, hrál v městské kapele v Papeete
Valenta Emil fotograf, příjezd 1935
Veselský Karel, příjezd 1926
Veselská Vincencie, manželka
Veselský Karel syn (171et), přijeli v roce 1926, zpočátku obtíže a žádosti o pomoc (ostatní krajané jim pomohli získat lodní lístky k návratu, ale paní Veselká to rozzlobeně odmítla. Chtěla peníze), ale nakonec se usadili v odlehlé a těžko přístupné části Tahiti. Vosádko Jan, příjezd 1926
Vosádková Marie, manželka - pochováni Uranie (Vozaka)
Vychodil Josef , roč. 1897, z Jesence u Konice (poslední "originální" Čech na Tahiti, zemřel jako téměř stoletý, jeden z posledních ruských legionářů)
Weiss Rudolf, pozdeji Nová Kaledonie
Zikl, Markézy přijel 1928
Zima Jan z Chomutova, zámečník, kovář. Bál se vojny, hodně putoval po světě, pracoval na lodích, na Tahiti v roce 1924 ale pak byl v republice ještě na svatbě svojí sestry (pak se vrátil - 1929 - do Polynésie definitivně), manželka Tevarua, pochován Faa, kovář, syn Joseph  policista.
Zvonař Emil, příjezd 1926
Zvonařová
Zvonař Vilém, bratr, příjezd 1926